Zobrazuji všech 16 výsledků

Mercedes-Benz 230 W143 cabrio

Rok výroby: 1941
Výkon: 55 koní
Zdvihový objem: 2 229 cm3
Počet válců/ventilů: 6/2

Hmotnost: 1000 kg

Stav: po renovaci
Katalogové číslo: 230

Mercedes-Benz typ 230 W143 byl představen v roce 1937. Vyráběl se až do roku 1941 a bylo vyrobeno celkem 20 336 kusů tohoto typu.

Tento model byl nástupce typu Mercedes-Benz 230 W21 ze které přebral rám. Karoserie nové 230 jsou širší a delší než u předchozího modelu, ačkoli první prototypy se zrodily na podvozku předchůdce s krátkým rozvorem.

Teprve od roku 1938 přicházely verze s dlouhým rozvorem. Obecně se však 230 W143 mohla nabízet v několika karosářských variantách: od klasické limuzíny po sedan, od sportovního roadsteru až po dva typy kabrioletů. Ve své době patřil ke stěžejním modelům ve výrobě automobilky Mercedes Benz.

Mercedes-Benz 230 byl poháněn 2,3 litrovým motorem o výkonu 55 koní, který byl schopen pohánět vozidlo na rychlost přesahující 116 km/h. Ve verzi s karoserií roadster je však stejný motor malinko upraven, díky kterému dosahuje maximálního výkonu 58 koní s maximální rychlostí 122 km/h.

Tento vůz z naší sbírky je cabrio „B“ po celkové renovaci ve velmi dobrém stavu.

Praga RN/RND

Rok výroby: 1950
Výkon: 60 koní
Zdvihový objem:4 500 cm3

Počet válců/ventilů: 4/2
Hmotnost: 6 300 kg

Stav: 

Katalogové číslo: 233

Historie

Byly to automobily, které spíše nevynikaly žádnými výstřednostmi či inovacemi. Jejich koncepcí byla klasika, která byla nesmrtelná a nezničitelná.

Erena vznikla již před válkou. Označení RN znamenalo rychlý nákladní. U souběžného typu RND ještě navíc určovalo Dieselový pohon.

První Praga, ještě s jinou plochou přídí se představila v roce 1933 jako dvoutunový nákladní automobil, poháněný zážehovým šestiválcem o výkonu 38 kW. Jednotlivé typy nebyly produkovány ve velkém množství. První série vyráběná mezi lety 1934 až 1936 zaznamenala pouze 94 automobilů.

Do války vzniklo celkem dvanáct sérií. Nová verze RND (Rychlý nákladní diesel) přebrala všechna zlepšení od své benzinové kolegyně a lišila se pouze motorem na naftu.

Technické parametry

Na první verzi bylo možné naložit dvě tuny nákladu. V roce 1937 Praga posílila na 53 kW a hmotnost uvezeného nákladu se rázem zvýšila na 2,5 tuny. Pátá série z roku 1938 sebou přinesla typicky zaoblenou příď a proudnicové blatníky. Ani po válce se výkon nezměnil, ale zesílený rám a rekonstruovaná brzdová soustava dovolily zvýšení užitné hmotnosti na tři tuny. V tomto provedení se Praga vyráběla až do svého konce.

První RN byla benzínový šestiválec, dieselová verze byl čtyřválec. V modernizovaném zaobleném provedení se vyráběla až do roku 1953 v pražských Vysočanech. Jejím nástupcem se pak stala třínápravová terénní Praga V3S, ale to byl především speciál pro vojáky.

Žádný automobil této kategorie se pak v Československu dlouhá léta nevyráběl, a tak Pragy jezdily až do sedmdesátých let, kdy byly vystřídány licenční Avii A30.

Po válečné období

Po válce řešila nedostatek nákladních vozů také Československá armáda. Od roku 1949 se přes 4 000 Eren dostalo do vojenských služeb, přestože měly jen pohon zadní nápravy. Obě nápravy byly tuhé, zavěšené na svazcích podélných listových per.

Tak jak bylo obvyklé, na podvozku RN vniklo nespočet nadstaveb a modifikací. Velmi úspěšné byly hlavně autobusy, kterých bylo po válce velký nedostatek.

Československý úspěch

Větší popularitě se vždy těšily benzinové RN, neboť byly rychlejší. V roce 1938 vyhrála Praga srovnávací soutěž v tehdejší Jugoslávii. Údajně zde bylo licenčně vyrobeno přes 18 tisíc vozů, zatímco v Československu přes 40 tisíc.

V dnešní době je Erena kultovním nákladním automobilem. Těší se velké pozornosti sběratelů a zúčastňuje se akcí pro historická vozidla.

Mercedes Benz L 4 500

Rok výroby: 1942
Výkon: 112 koní
Zdvihový objem:7 274 cm3

Počet válců/ventilů: 6/2
Hmotnost: 10 400 kg

Stav: 

Katalogové číslo: 232

Mercedes-Benz L 4500 je těžký nákladní automobil, který se vyráběl mezi lety 1939 až 1944. Vůz byl vyráběn s pohonem zadních kol (L 4500 S) a s pohonem všech kol (L 4500 A). Ve druhé světové válce jej mimo jiné používal Wehrmacht L 4500 i jako tahač protiletadlových děl. To je provedení z naší sbírky. U armády měl ale velmi široké uplatnění jako univerzální základ pro mnoho nadstaveb a modifikací.

Motor byl řadový šestiválcový diesel s výkonem 112 koní vč. vodního chlazení. Velmi robustní podvozek tvořil rám z lisovaných U profilů. Nápravy byly tuhé a odpružené listovými pery. Užitečná hmotnost byla 5 tun.

Vozy, které přežily válku sloužily spolehlivě ještě dlouho po ní. V padesátých letech byl model modifikován na typ L 312 a vyráběl se do roku 1955.

Mercedes Benz 1500 S LLG

Rok výroby: 1942
Výkon: 60 koní
Zdvihový objem:2 594 cm3

Počet válců/ventilů: 6/2
Hmotnost: 4 080 kg

Stav: poškozený

Katalogové číslo: 234

Mercedes-Benz L 1500 S je lehký nákladní vůz. Daimler-Benz ho postavil pro německý Wehrmacht, a hlavně ve velkém měřítku pro hasičské sbory během druhé světové války.

Byl k dispozici ve dvou verzích, L 1500 S jen s pohonem zadních kol a ve verzi L 1500 A s pohonem všech kol. Většina vyrobených vozů se nakonec používala jako transportér pro pěší vojsk a třetina vozů sloužila jako speciální hasičské vozy.

Náš vůz má klasickou hasičskou skříňovou nádstavbu.

Steyer 1 500A

Rok výroby: 1941
Výkon: 85 koní
Zdvihový objem:3 517 cm3

Počet válců/ventilů: 8/2
Hmotnost: 2 480 kg

Stav: pojízdný

Katalogové číslo: 231

Tento vůz byl lehký nákladní automobil používaný Německem během druhé světové války. Jeho konstruktérem byl Ferdinand Porsche. Měl vzduchem chlazený motor V8 o objemu 3,5 litru a výkonu 85 koní. Zajímavostí je přední náprava, která je odpružená torzními tyčemi, zadní byla klasická tuhá s listovými pery. Tento typ umožňoval montáž různých nadstaveb a měl široké použití u pozemních vojsk. Užitečnou zátěž měl 1,6 tuny a dokázal jet rychlostí až 100 km/hod po silnici.

Celkem bylo vyrobeno mezi lety 1941 až 1944 asi 18 000 vozidel.

Vyobrazený vůz z naší sbírky je skříňová nadstavba.

 

Steyer 1 500A

Rok výroby: 1941
Výkon: 85 koní
Zdvihový objem:3 517 cm3

Počet válců/ventilů: 8/2
Hmotnost: 2 480 kg

Stav: nepojízdný

Katalogové číslo: 239

Tento vůz byl lehký nákladní automobil používaný Německem během druhé světové války. Jeho konstruktérem byl Ferdinand Porsche. Měl vzduchem chlazený motor V8 o objemu 3,5 litru a výkonu 85 koní. Zajímavostí je přední náprava, která je odpružená torzními tyčemi, zadní byla klasická tuhá s listovými pery. Tento typ umožňoval montáž různých nadstaveb a měl široké použití u pozemních vojsk. Užitečnou zátěž měl 1,6 tuny a dokázal jet rychlostí až 100 km/hod po silnici.

Celkem bylo vyrobeno mezi lety 1941 až 1944 asi 18 000 vozidel.

Vyobrazený vůz z naší sbírky je skříňová radiostanice.

 

Steyer 1 500A

Rok výroby: 1941
Výkon: 85 koní
Zdvihový objem:3 517 cm3

Počet válců/ventilů: 8/2
Hmotnost: 2 480 kg

Stav: nepojízdný

Katalogové číslo: 240

Tento vůz byl lehký nákladní automobil používaný Německem během druhé světové války. Jeho konstruktérem byl Ferdinand Porsche. Měl vzduchem chlazený motor V8 o objemu 3,5 litru a výkonu 85 koní. Zajímavostí je přední náprava, která je odpružená torzními tyčemi, zadní byla klasická tuhá s listovými pery. Tento typ umožňoval montáž různých nadstaveb a měl široké použití u pozemních vojsk. Užitečnou zátěž měl 1,6 tuny a dokázal jet rychlostí až 100 km/hod po silnici.

Celkem bylo vyrobeno mezi lety 1941 až 1944 asi 18 000 vozidel.

Vyobrazený vůz z naší sbírky je skříňová radiostanice.

 

Steyer 1 500A valník

Rok výroby: 1941
Výkon: 85 koní
Zdvihový objem:3 517 cm3

Počet válců/ventilů: 8/2
Hmotnost: 2 480 kg

Stav: nepojízdný

Katalogové číslo: 241

Tento vůz byl lehký nákladní automobil používaný Německem během druhé světové války. Jeho konstruktérem byl Ferdinand Porsche. Měl vzduchem chlazený motor V8 o objemu 3,5 litru a výkonu 85 koní. Zajímavostí je přední náprava odpružená torzními tyčemi, zadní byla klasická tuhá s listovými pery. Tento typ umožňoval montáž různých nadstaveb a měl široké použití u pozemních vojsk. Užitečnou zátěž měl 1,6 tuny a dokázal jed rychlostí až 100 km/hod po silnici.

Celkem se jich mezi lety 1941 až 1944 vyrobilo asi 18 000 vozidel

Vyobrazený vůz z naší sbírky je standartní valník.

Opel Blitz valník

Rok výroby: 1942
Výkon: 75 koní
Zdvihový objem:3 626 cm3

Počet válců/ventilů: 6/2

Hmotnost: 5 800 kg

Stav: Poškozený

Katalogové číslo: 236

V období před druhou světovou válkou byl Opel největším německým výrobcem nákladních vozidel. Název Blitz byl poprvé použit u nového nákladního vozu Opel představeného v listopadu r. 1930. V rámci nacistické ekonomiky a německého úsilí o vyzbrojení nařídily úřady stavbu továrny Opelwerk Brandenburg. Mezi lety 1935 a 1944 bylo vyrobeno více než 130 000 nákladních vozidel a podvozků různého provedení a různých nosností.

Původní továrna v Rüsselsheimu nestačila vyrábět požadovaná množství těchto nákladních vozidel, a tak bylo vedením Německa rozhodnuto vybudovat novou továrnu na “zelené louce“. Stavba továrny od kopnutí do země po montáž prvního vozidla trvala neuvěřitelných 7 měsíců. Dne 6. srpna 1944 byla z větší části zničena náletem RAF a výroba byla přesunuta do továrny Mercedes Benz, kde nahradila ve výrobě typ MB L3000.

Opel Blitz byl středně těžký nákladní automobil určený ve 30 tých a 40 tých letech minulého století především k plnění úkolů při vedení útočných válečných operací. Byl používán jak v Africe, tak i na východní frontě. Bylo na něj montováno nespočet různých provedení, skříní, valníků a sloužil i jako tahač děl a přívěsů.

Základem byla konstrukce 4×2 se zadní poháněnou nápravou a dvěma délkami rozvoru. Později přibyla verze s pohonem všech kol. Motor byl nejprve plochý šestiválec. Největší část produkce byla ale osazena řadovým šestiválcem o objemu 2,5, 3,4 a 3,7 litru a výkonu 55, 64 a 75 koní. Celková váha byla od 2 300 kg až do 6 000 kg.

Bylo to nejrozšířenější nákladní vozidlo německého Wehrmachtu ve 2. světové válce. Po pádu Německa továrny Opel v Brandenbursku patřily do zóny Sovětského svazu a byly kompletně demontovány a zařízení odvezeno na Východ. V SSSR ale výroba Blitz nepokračovala. V Rüsselsheimu byla výroba brzy obnovena a první poválečný Blitz byl zhotoven 15.7.1946.

Tento vůz je valník pro přepravu vojáků i se sedadly na korbě.

 

Opel Blitz Valník

Rok výroby: 1942
Výkon: 75 koní
Zdvihový objem:3 626 cm3

Počet válců/ventilů: 6/2

Hmotnost: 5 800 kg

Stav: Poškozený

Katalogové číslo: 242

V období před druhou světovou válkou byl Opel největším německým výrobcem nákladních vozidel. Název Blitz byl poprvé použit u nového nákladního vozu Opel představeného v listopadu r. 1930. V rámci nacistické ekonomiky a německého úsilí o vyzbrojení nařídily úřady stavbu továrny Opelwerk Brandenburg. Mezi lety 1935 a 1944 bylo vyrobeno více než 130 000 nákladních vozidel a podvozků různého provedení a různých nosností.

Původní továrna v Rüsselsheimu nestačila vyrábět požadovaná množství těchto nákladních vozidel, a tak bylo vedením Německa rozhodnuto vybudovat novou továrnu na “zelené louce“. Stavba továrny od kopnutí do země po montáž prvního vozidla trvala neuvěřitelných 7 měsíců. Dne 6. srpna 1944 byla z větší části zničena náletem RAF a výroba byla přesunuta do továrny Mercedes Benz, kde nahradila ve výrobě typ MB L3000.

Opel Blitz byl středně těžký nákladní automobil určený ve 30 tých a 40 tých letech minulého století především k plnění úkolů při vedení útočných válečných operací. Byl používán jak v Africe, tak i na východní frontě. Bylo na něj montováno nespočet různých provedení, skříní, valníků a sloužil i jako tahač děl a přívěsů.

Základem byla konstrukce 4×2 se zadní poháněnou nápravou a dvěma délkami rozvoru. Později přibyla verze s pohonem všech kol. Motor byl nejprve plochý šestiválec. Největší část produkce byla ale osazena řadovým šestiválcem o objemu 2,5, 3,4 a 3,7 litru a výkonu 55, 64 a 75 koní. Celková váha byla od 2 300 kg až do 6 000 kg.

Bylo to nejrozšířenější nákladní vozidlo německého Wehrmachtu ve 2. světové válce. Po pádu Německa továrny Opel v Brandenbursku patřily do zóny Sovětského svazu a byly kompletně demontovány a zařízení odvezeno na Východ. V SSSR ale výroba Blitz nepokračovala. V Rüsselsheimu byla výroba brzy obnovena a první poválečný Blitz byl zhotoven 15.7.1946.

Tento vůz je klasický valník pro přepravu materiálu.

 

Opel Blitz hasičská nástavba

Rok výroby: 1942
Výkon: 75 koní
Zdvihový objem:3 626 cm3

Počet válců/ventilů: 6/2

Hmotnost: 5 800 kg

Stav: Poškozený

Katalogové číslo: 243

V období před druhou světovou válkou byl Opel největším německým výrobcem nákladních vozidel. Název Blitz byl poprvé použit u nového nákladního vozu Opel představeného v listopadu r. 1930. V rámci nacistické ekonomiky a německého úsilí o vyzbrojení nařídily úřady stavbu továrny Opelwerk Brandenburg. Mezi lety 1935 a 1944 bylo vyrobeno více než 130 000 nákladních vozidel a podvozků různého provedení a různých nosností.

Původní továrna v Rüsselsheimu nestačila vyrábět požadovaná množství těchto nákladních vozidel, a tak bylo vedením Německa rozhodnuto vybudovat novou továrnu na “zelené louce“. Stavba továrny od kopnutí do země po montáž prvního vozidla trvala neuvěřitelných 7 měsíců. Dne 6. srpna 1944 byla z větší části zničena náletem RAF a výroba byla přesunuta do továrny Mercedes Benz, kde nahradila ve výrobě typ MB L3000.

Opel Blitz byl středně těžký nákladní automobil určený ve 30 tých a 40 tých letech minulého století především k plnění úkolů při vedení útočných válečných operací. Byl používán jak v Africe, tak i na východní frontě. Bylo na něj montováno nespočet různých provedení, skříní, valníků a sloužil i jako tahač děl a přívěsů.

Základem byla konstrukce 4×2 se zadní poháněnou nápravou a dvěma délkami rozvoru. Později přibyla verze s pohonem všech kol. Motor byl nejprve plochý šestiválec. Největší část produkce byla ale osazena řadovým šestiválcem o objemu 2,5, 3,4 a 3,7 litru a výkonu 55, 64 a 75 koní. Celková váha byla od 2 300 kg až do 6 000 kg.

Bylo to nejrozšířenější nákladní vozidlo německého Wehrmachtu ve 2. světové válce. Po pádu Německa továrny Opel v Brandenbursku patřily do zóny Sovětského svazu a byly kompletně demontovány a zařízení odvezeno na Východ. V SSSR ale výroba Blitz nepokračovala. V Rüsselsheimu byla výroba brzy obnovena a první poválečný Blitz byl zhotoven 15.7.1946.

Tento vůz má hasičskou nadstavbu.

 

Tatra 600 Tatraplán

Rok výroby: 1949
Výkon: 52 koní
Zdvihový objem:1 950 cm3

Počet válců/ventilů: 4/2

Hmotnost: 1 250 kg

Stav: dobrý

Katalogové číslo: 68

Jednalo se o osobní automobil střední třídy, který se vyráběl mezi lety 1948 až 1951 firmou Tatra, n.p. a následně do roku 1952 podnikem AZNP Mladá Boleslav. Vůz, jenž se vyznačoval proudnicovou karoserií a vzadu umístěným vzduchem chlazeným plochým čtyřválcem navazoval na sérii aerodynamických automobilů značky Tatra.

Tatraplán byl původně označován jako Tatra 107. Vývoj byl započat koncem druhé světové války.

Tento název vůz získal díky srovnání jeho ladného tvaru s letadlem.

Tatraplán se vyvážel do mnoha zemí Evropy a některé dodávky směřovaly i do zámoří. V Československu sloužil jako služební vůz pro státní a stranické funkcionáře. Pro běžné motoristy byl nedostupný.

Na svou dobu se vyznačoval velmi moderní konstrukcí s několika pokrokovými prvky. Karoserie byla ocelová, samonosná a již bez dřevěné konstrukce. Přední náprava byla tvořena dvěma příčnými poloeliptickými listovými pružinami, řízení bylo převáděno ozubeným hřebenem, což přispělo k lehkému a přesnému ovládání vozu. Čtyřstupňová převodovka se synchronizací 2. až 4. převodového stupně se ovládala řadicí pákou umístěnou pod volantem.

Tatraplán byl vyroben i ve sportovní dvoudveřové variantě s hliníkovou karoserii. První varianta získala název Tatra 601 Monte Carlo a druhou byla otevřená závodní verze T602 Tatraplan Sport. Zajímavým prototypem byl kabriolet T 600 karosovaný firmou Sodomka ve Vysokém Mýtě určený pro Ženevský autosalon v roce 1949.

Z Kopřivnice bylo do světa celkem exportováno 2 164 vozů.

Mercedes Benz L 3000 LKW

Rok výroby: 1940
Výkon: 75 koní
Zdvihový objem:4 849 cm3

Počet válců/ventilů: 4/2

Hmotnost: 7 000 kg

Katalogové číslo: 238

Mercedes-Benz L 3000 je dvounápravový kamion německého výrobce Daimler-Benz AG, který byl vyráběn mezi lety 1938 a 1944. Od roku 1939 se vyráběly modely s pohonem zadních kol a označovaly se L 3000 S. Modely s pohonem všech kol se nazývaly L 3000 A, a tyto byly postaveny pouze v letech 1939-1942.

Tento model byl stěžejním nákladním vozidlem ve výzbroji německé armády za 2. světové války. Na základním podvozku bylo instalováno nespočet různých nástaveb pro široké použití při válečných operacích.

Ve všech verzích bylo nakonec postaveno více než 27 000 kusů těchto nákladních aut.

Steyer 1 500 A

Rok výroby: 1942
Výkon: 85 koní
Zdvihový objem:3 517 cm3

Počet válců/ventilů: 8/2
Hmotnost: 2 480 kg

Stav: nepojízdný

Katalogové číslo: 254

Tento vůz byl lehký nákladní automobil používaný Německem během druhé světové války. Jeho konstruktérem byl Ferdinand Porsche. Měl vzduchem chlazený motor V8 o objemu 3,5 litru a výkonu 85 koní. Zajímavostí je přední náprava, která je odpružená torzními tyčemi, zadní byla klasická tuhá s listovými pery. Tento typ umožňoval montáž různých nadstaveb a měl široké použití u pozemních vojsk. Užitečnou zátěž měl 1,6 tuny a dokázal jet rychlostí až 100 km/hod po silnici.

Celkem bylo vyrobeno mezi lety 1941 až 1944 asi 18 000 vozidel.

Vyobrazený vůz z naší sbírky sloužil jako velitelské vozidlo. Stejný typ vozu používal jako velitelské vozidlo maršál Erwin Rommel při svém tažení v severní Africe.

Škoda 1101 – Tudor

Rok výroby: 1948
Výkon: 32 koní
Zdvihový objem: 1089 cm3

Počet válců/ventilů: 4/2
Hmotnost: 940 kg

Stav: dobrý
Katalogové číslo: 105

Tyto osobní a lehké užitkové automobily byly vyráběny v Mladé Boleslavi a v jejich pobočných závodech, především v Kvasinách a Vrchlabí. Vůz Škoda 1101 byl modernizací předválečného typu Škoda Popular 1101, od kterého se lišil především upravenou karoserií. Mezi lety 1946–1950 bylo vyrobeno 71 591 vozů všech verzí z nichž velká většina byla exportována do řady zemí, nejvíce do Polska, Nizozemska a Belgie.

Technické údaje

Oproti svému předchůdci měla Škoda 1101 lehce modernizovaný motor se shodným výkonem, pružné Hardyho spojky na spojovacím hřídeli byly nahrazeny křížovými klouby, na přední nápravě původní třecí tlumiče vystřídaly tlumiče pákové hydraulické. Standartně byla montována čtyřstupňová převodovka. Na zcela nové palubní desce došlo k nahrazení samotných ukazatelů sdruženým přístrojovým štítem a uprostřed se objevila mřížka s přípravou pro autorádio. Vůz nebyl standartně vybaven topením (kromě sanitní verze).

Vznik vozu

Škoda 1101 byla modernizovanou verzí vozu Škoda Popular 1101 z roku 1939. Nejmodernější předválečný typ mladoboleslavské automobilky, byl vyráběn mezi lety 1940-1944. Vývoj tohoto vozu probíhal tajně během války. Prospekt z roku 1944 již nesl kresbu vozu s karoserii velmi podobnou budoucí produkční verzi. Konečnou podobu získal nový typ během roku 1945, již krátce po skončení války.

Sériové varianty

Nehotový první prototyp, postavený ještě na starém podvozku Popularu 1101, byl představen novinářům na konci roku 1945. Prototyp byl dokončen v březnu roku 1946, a poté absolvoval propagační jízdu po Československu. Tento první vůz měl karoserii Tudor. Během dubna až října 1946 postupně vznikly karosářské varianty sanita, roadster, čtyřdveřový sedan, tudor-kabriolet a dodávka.

Modernizace

V říjnu 1947 byl předveden prototyp roadsteru s novou maskou, tvořenou pěti silnými žebry. Tuto masku dostaly všechny sériové roadstery a sedany. Ostatní osobní verze pak dostávaly novou masku od roku 1948. V polovině roku 1950 se začal montovat nový dvouramenný volant.

Škoda 1102

Tento modernizovaný typ vznikl v dubnu roku 1949. Byl téměř totožný s typem 1101. Lišil se především řadící pákou přemístěnou z podlahy na sloupek řízení pod volantem. Další změnou byl nový přední nárazník, integrovaný s karoserii. Model 1102 však starší typ nenahradil. Ve verzi 1102 vznikaly osobní vozy (především čtyřdveřové sedany), zatímco užitkové varianty byly převážně stavěny na šasi 1101.

 

 

BMW Sahara

Rok výroby: 1942

Katalogové číslo: 89

Produkce byla započata na podzim roku 1940 a do konce války bylo vyrobeno kolem 16 500 ks. Byl užíván na všech bojištích německé armády. Tyto motocykly se osvědčily, jak ve velmi chladných podmínkách východní fronty, tak i v poušti, při bojích v severní Africe. O úspěšnosti konstrukce svědčí i fakt, že motocykl K – M72 používaný ruskou armádou, byl přesnou kopií za války ukořistěných německých R75.

Technické údaje

Dosahoval maximální rychlosti 95 km/h. Celková hmotnost včetně sajdkáry činila 400 kg. Byla vybavená motorem, jenž byl vzduchem chlazený plochý dvouválec BMW. Sajdkára nabízela možnost umístění kulometu MG34.