Zobrazuji všechny 4 výsledky

Bugatti 13

Rok výroby: 1911

Výkon: 25 koní

Zdvihový objem: 1 368 cm3

Počet válců/ventilů: 4/2

Hmotnost: 380 kg

Stav: funkční

Katalogové číslo: 56

Ettore Bugatti pracoval v letech 1908–1909 jako šéfkonstruktér u kolínské firmy Deutz Gasmotoren Fabrik. Jakmile mu zde roku 1910 skončil kontrakt, naložil rodinu a přestěhoval se do francouzského průmyslového města Molsheimu. Všechny jeho předchozí vozy, na kterých spolupracoval,  byly dokončeny v Kolíně nad Rýnem a nenesly jeho jméno.

Vůz s názvem Type 13 byl prvním automobilem, nesoucím označení automobilky Bugatti. Model byl posléze modifikován pod označením Type 15/17/22 a 23. Od roku 1910, kdy světlo světa spatřil první exemplář, do roku 1920 bylo vyrobeno 435 kusů těchto vozů. Již v Kolíně ve svém volnu pracoval na vývoji vlastního motoru pro tento model. Byl to lehký, řadový čtyřválec, velmi pokrokové konstrukce s ventilovým rozvodem OHC. Většina těchto posléze vyráběných motorů měla klasicky 8 ventilů na čtyři válce, ale bylo vyrobeno i několik vozidel, jejichž motor byl osazen hlavou se 16 ventily. Byl to typ 13 Brescia, který se ve své době a kategorii stal předobrazem neporazitelnosti vozů Bugatti na závodních tratích. Motory 16V vyráběla firma Bugatti jako jedna z prvních na světě.

Typ 13 byl jednodveřový dvoumístný roadster s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec (R4), měl objem 1327 cm³, karburátor Zenith, bez přeplňování, výkon 15,0 kW (20,0 k) při 2800 ot/min, mechanickou čtyřstupňovou převodovku, pohotovostní hmotnost 450 kg a maximální rychlost 100 km/h. Vpředu byla tuhá náprava a podélná listová pera, vzadu tuhá náprava a podélná listová pera. Přední brzdy vůz neměl, zadní byly bubnové. Disponoval už i slavným chladičem ve tvaru podkovy, který je až do dnešních dnů typickým znakem všech vozů Bugatti.

Tento konkrétní vůz je v Českých zemích již 104 let. V březnu 1912 si jej ve formě plně provozuschopného šasi sice koupil vídeňský obchodník Franz Michelfeit, ale dlouho se u něj neohřál. Opatřen zakázkovou dvousedadlovou sportovní kreací rakouské karosárny a vagonky A. Schwanzar zamířil již roku 1913 do Třeboně. Následujících 14 let říkal Pane tamnímu zvěrolékaři Dobroslavu Horákovi.
Po různých peripetiích nakonec vůz koupil do své sbírky pan Samohýl od pana Šedy. Zajímavostí je, že je to 3. nejstarší dochovaný vůz tohoto modelu, a vůbec nejstarší dochovaný model 13 je ve sbírkách NTM v Praze. Opět se tak potvrzuje, že české země byly této značce doslova zaslíbené.

Tento plně funkční vůz je možno vidět na různých veteránských akcích, kdy je za jeho volantem většinou usazen známý kardiochirurg prof. MUDr Jan Pirk DrSc.

 

 

Laurin & Klement, Mh

Rok výroby: 1920
Výkon:
Zdvihový objem:

Počet válců/ventilů:
Hmotnost: 

Stav: 
Katalogové číslo: 83

Jedná se o limuzínu v taxi stylu. Zajímavostí je, že u karoserie je možnost odnímatelné dřevěné střešní nástavby. Na svoji dobu to byla luxusně vybavená šestisedadlová limuzína, která nepostrádala řadu doplňků jako jsou broušené popelníky, skla, vnitřní osvětlení nebo dobový telefon pro komunikaci s řidičem. Převážně byla používaná na reprezentativní jízdy jako taxi nebo svatební vůz.

Tento vůz sloužil jako “služební” pro policejního radu pana Vacátka ve filmovém seriálu Hříšní lidé města pražského. Měl by existovat pouze jeden exemplář.

 

Laurin & Klement, S (Sa)

Rok výroby: 1911
Výkon:
Zdvihový objem:

Počet válců/ventilů:
Hmotnost: 

Stav: pojizdné
Katalogové číslo: 88

Technicky zajímavý a obchodně velmi úspěšný vůz s lehkou, jednoduchou, avšak velmi pevnou karoserií. Motor, již s lamelovou spojkou a setrvačníkem na předním konci klikové hřídele, byl sestaven včetně spojky a převodovky do jednoho bloku. Převodovka má tři rychlostní stupně a přenos k zadní nápravě obstarává moderní kloubová hřídel. Celá konstrukce a technická úroveň tohoto vozu působí na svou dobu čistým, vybroušeným dojmem. Tento typ se držel ve výrobě prakticky až do roku 1925. Dá se říci, že šlo o první provedení sériové vyráběného vozu firmy Laurin & Klement.

 

 

Laurin & Klement, Se

Rok výroby: 1913
Výkon:
Zdvihový objem:

Počet válců/ventilů:
Hmotnost: 

Stav: pojizdné
Katalogové číslo: 90

Historie

V letech 1913 a 1914 se začínají konkretizovat snahy mladoboleslavského závodu o racionalizaci výroby. Hrozby invaze amerických automobilů do Evropy je stále vážnější, a proto automobilky s prozíravým vedením připravují obranu, případně i protiútok. Dosáhnout čísel produkce amerických továren nebylo v tehdejších evropských hospodářských poměrech možné, bylo však reálné organizovat racionální výrobu malých laciných vozů, které by svými parametry mohly lépe splňovat domácí požadavky, než vozy dovážené.

Technické údaje

Na prodlouženém podvozku pro původní dvouválcový motor byl významným způsobem s mnoha konstrukčními technickými změnami proveden kompaktní, čtyřválcový otevřený automobil, jehož výroba probíhala ve více kusových sériích. Jednou z mnoha byla otevřená sportovní čtyřsedadlová karoserie typu PHAETON s nedělenými sedadly a lehkou americkou střechou.

Vývoj

V Mladé Boleslavi se svým typem S se takříkajíc strefili do černého. Poptávka po tomto rychlém a solidním voze rostla.

V roce 1913 bylo v sériích Sd, Se a Sg použito již silnějších motorů. Původní zdvih 115 mm byl zvětšen na 120 mm a výkon motoru zvýšen ze 14 koní na 20 koní. Vozů typů S se v roce 1913 vyrobilo již více než všech ostatních typů dohromady.

V roce 1914 bylo u sérií Sh a Sk zvětšeno i vrtání z původních 70 mm na 74 mm a výkon vzrostl na 24.

Na jaře roku 1914 byl předveden nový typ vozu, označován T. Malý a zároveň solidní automobil budil pozornost širší veřejnosti i odborníků. Motor byl čtyřdobý čtyřválec, který při objemu 1 220 cm3 dával maximální výkon 12 koní. Vůz dosahoval rychlosti až 60 km/h.

Ve třídě větších vozů připravili v mladoboleslavské továrně těsně před válkou několik nově konstruovaných typů. V roce 1913 typ M, vůz se čtyřválcovým motorem o objemu 3 802 cm3 a s maximálním výkonem 40 koní. Od něho odvozený typ MO se používal pro montáž vojenských sanitních karosérií.