Zobrazuji všech 6 výsledků

Benz Parsifal 10/12 PS

Rok výroby: 1902
Výkon: 10 koní
Zdvihový objem: 1 727 cm3

Počet válců/ventilů: 2/2
Hmotnost: 814 kg

Stav: pojízdné
Katalogové číslo: 1

Tento skutečný unikát, Benz Parsifal, je dnes jedním z nejvzácnějších exponátů sbírky rodiny Samohýlů a často je hlavní hvězdou výstav značky Mercedes po celé Evropě. Na území České republiky se však nachází již přes sto let.

Nepochybně patří k přelomovým modelům tradičního mannheimského výrobce. Ten musel rychle zareagovat na „rok Mercedesu‟ jenž je britským tiskem označován počátek 20. století, pro který je charakteristický nástup moderní konstrukce Wilhelma Maybacha.

Odchod Carla Benze

Důraz na zcela novou technickou koncepci a zároveň snaha vedení společnosti Benz & Cie důsledně se vymezit vůči zastaralým konstrukcím připomínající kočáry vedly tak daleko, že obchodní oddělení začalo upřednostňovat označení Parsifal před jménem Carla Benze. Pobouřený zakladatel firmy se kvůli tomuto i dalším neshodám rozhodl demonstrativně odejít a v dubnu 1903 opustil představenstvo.

Ikdyž byl Parsifal hodnocen rozporuplně, bezpochyby přispěl k zásadní modernizaci a mannheimskou značku vrátil na přelomu let 1903/1904 do plusových čísel.

Pod přední kapotou se objevilo vícero dvouválců o deklarovaném výkonu 8/10, 10/12 a 12/14 koní, po nichž v roce 1903 následoval čtyřválcový Parsifal 16/20 PS. Vyšším výkonům odpovídalo účinnější chlazení, podporované oběhovým čerpadlem. Volnoběh byl nastaven na 300/min.

Hispano-Suiza | H6B

Rok výroby: 1924
Výkon:
Zdvihový objem:

Počet válců/ventilů:
Hmotnost: 

Stav: pojizdné
Katalogové číslo: 82

První typ tohoto automobilu byl vyrobený po 1. světové válce. Řadový šestiválec vznikl z velmi úspěšného leteckého motoru, který byl montován do francouzských stíhacích letounů SPAD 13. Motor byl samozřejmě poté upraven pro provoz v automobilu. Mark Birkigt, švýcarský inženýr, nechal v Paříži udělat návrh figurky na chladiči, která představuje letícího čápa. Inspiraci nalezl v malbě, kterou měla namalovanou na trupu svého stíhacího letounu jedna francouzská letka

 

Laurin & Klement A Voituretta

Rok výroby: 1905
Výkon: 7 koní
Zdvihový objem: 1 005 cm3

Počet válců/ventilů: 2/2
Hmotnost: 520 kg

Stav: pojízdné
Katalogové číslo: 2

Tento vůz je jeden z nejvzácnějších exponátů naší sbírky a jeden z nejvzácnějších v České republice vůbec. Byl totiž prvním automobilem firmy Laurin & Klement a prvním automobilem v celém tehdejším Rakousku-Uhersku, který se začal vyrábět sériově. Cesta k němu nebyla ani jednoduchá, ani rychlá.

V roce 1894 začali dva Václavové, Klement a Laurin, opravovat jízdní kola v Mladé Boleslavi. Následující rok je pod značkou Slavia začali i vyrábět. Dalším logickým krokem velmi ambiciózní společnosti byl přechod na výrobu motocyklů. V roce 1899 měli připraven k výrobě svůj první motocykl. Po obchodní stránce nebyl začátek nijak snadný, ale nakonec se vše podařilo a motocykly prodávané taktéž pod značkou Slavia si získaly velký respekt a staly se skvělým obchodním artiklem. Díky těmto úspěchům se z malé dílny stala prosperující fabrika s výbornou pověstí kvalitních výrobků. V roce 1905 nabízela továrna Laurin & Klement již devět různých typů motocyklů, od dvouválcových po čtyřválce, a v rámci tehdejší monarchie neměla konkurenci.

Mezitím přišel čas na další zásadní krok, a to přesun k výrobě automobilů. Cesta byla dlouhá a vývojových stupňů celá řada. Na dubnovém autosalonu v roce 1905 dvojice pánů Klement a Laurin prezentovali svůj nový motor, dvouválec do tvaru písmene V, který byl předzvěstí, že výroba vlastního vozu je na spadnutí. Samozřejmě měl základ u motocyklového motoru, ale již splňoval požadavky pro pohon opravdového automobilu.

Na konci téhož roku byly hotové kompletní funkční automobily v prokazatelném počtu dvou kusů (podle některých dobových pramenů to dokonce byly kusy tři). Byly určeny k jízdním zkouškám a předváděcím jízdám a jejich fotografie se objevily i v současných novinách. Zajímavostí je, že automobilka se tenkrát rozhodovala mezi pohonem zadní nápravy pomocí řetězů nebo kardanu. Dnes se nám to zdá úsměvné, ale v té době praktické zkušenosti chyběly. Po odzkoušení a reakcí zákazníků bylo zvoleno řešení, které se osvědčilo. Vůz používal francouzské označení „voiturette“, které se v pionýrských dobách používalo pro malé a lehké, většinou dvoumístné, vozíky. Původní typ používal ještě označení „A“. Mladoboleslavské „áčko“ této třídě přesně odpovídalo. Vůz byl otypován 18.ledna 1906 a slavnostně představen veřejnosti na II. Pražském autosalonu v dubnu 1906.

Pánové Laurin a Klement byli při konstrukci tohoto vozidla vedeni myšlenkou, že vůz musí být tzv. lidový, dostupný širšímu množství zákazníků, než bylo v té době běžné. Přeci jen automobil byl tehdy velmi luxusní záležitostí. Nakonec se jim podařilo vytvořit velmi líbivý, elegantní a praktický vůz na vynikající technické úrovní, který si ale za nabízenou cenu mohly koupit spousty zákazníků.

Vůz měl dvoumístnou, otevřenou karoserii posazenou na žebřinovém rámu, který byl vyroben z lisovaného plechu. Čtyřdobý, dvouventilový motor s rozvodem SV umístěný vepředu, měl objem 1.005 cm3. Byl to dvouválec do tvaru písmene V, výkon měl 7 koní a byl chlazený vodou. Za chladičem byl již tenkrát ventilátor, který se staral o bezproblémové chlazení. Převodovka měla tři rychlosti a zpátečku. Spojka byla kuželová s koženým obložením. Poháněná byla zadní náprava. Nápravy byly tuhé, odpružené listovými pery, provozní brzda působila na hřídel převodovky. Vůz vážil asi 520kg a dokázat jet až „závratnou“ rychlostí 45 Km/hod. Palivo do válců dodával karburátor vlastní výroby. O správnou funkci pohyblivých částí agregátu se staralo rozstřikovací mazání. Pokud bylo potřeba, byla k dispozici i ruční olejová pumpička. Tu držel v ruce většinou spolujezdec.

Voituretta záhy vyrazila do světa a získala mnoho ocenění a medailí na výstavách ve Vídni, Londýně a Miláně. V letech 1905-1907 vyjelo z Mladé Boleslavi asi 44 vozů tohoto typu, bylo zhotoveno i několik desítek motorů. Téměř současně se v roce 1906 začal vyrábět i typ „B“, který se lišil jen větším objemem motoru 1.400 cm3 a výkonem zvýšeným na 9k.

Tento zcela unikátní vůz tak vlastně položil základy motorizace v našich krajinách a stál na počátku jedné z významných automobilek Evropy. Dnes jeho nástupci pod značkou Škoda pokračují v tradici kvalitních a úspěšných automobilů vyráběných v Mladé Boleslavi.

Laurin & Klement B Voiturette

Rok výroby: 1907
Výkon: 9 koní
Zdvihový objem: 1 399 cm3

Počet válců/ventilů: 2/2

Stav: perfektní 
Katalogové číslo: 165

Vůz Laurin & Klement Voiturette B je pokračovatelem a nástupcem vůbec prvního sériově vyráběného vozu v monarchii Rakousko-Uhersko – Voiturette A. Připomeňme si historii vzniku automobilu na českém území.

V roce 1894 začali dva Václavové, Klement a Laurin, opravovat jízdní kola v Mladé Boleslavi. Následující rok je pod značkou Slavia začali i vyrábět. Dalším logickým krokem velmi ambiciózní společnosti byl přechod na výrobu motocyklů. V roce 1899 měli připraven k výrobě svůj první motocykl. Po obchodní stránce nebyl začátek jejich podnikání jednoduchý. Nakonec se vše podařilo a motocykly prodávané taktéž pod značkou Slavia si získaly velký respekt a staly se skvělým obchodním artiklem. Díky těmto úspěchům se z malé dílny stala prosperující fabrika s výbornou pověstí a nabídkou kvalitních výrobků. V roce 1905 nabízela továrna Laurin & Klement již devět různých typů motocyklů, od dvouválcových po čtyřválce. V rámci tehdejší monarchie neměla konkurenci.

Mezitím přišel čas na další zásadní krok, a to přesun k výrobě automobilů. Cesta to byla dlouhá a vývojových stupňů bylo zapotřebí také celá řada. Na dubnovém autosalonu v roce 1905 dvojice pánů Klement a Laurin prezentovali svůj nový motor. Dvouválec do tvaru písmene V. Tento byl předzvěstí, že výroba vlastního vozu je na spadnutí. Samozřejmě měl základ v motocyklovém motoru, ale zároveň splňoval požadavky pro pohon opravdového automobilu.

Na konci téhož roku byly hotové kompletní funkční automobily v prokazatelném počtu dvou kusů (podle některých dobových pramenů to dokonce byly tři kusy). Byly určeny k jízdním zkouškám a předváděcím jízdám a jejich fotografie se objevily i v současných novinách. Zajímavostí je, že automobilka se tenkrát rozhodovala mezi pohonem zadní nápravy pomocí řetězů nebo kardanu. Dnes se nám to zdá úsměvné, ale v té době chyběly praktické zkušenosti, a tak si každý šel svou vlastní cestou. Až po odzkoušení a reakcích zákazníků bylo zvoleno řešení, které se osvědčilo. Vůz používal francouzské označení „voiturette“, které se v pionýrských dobách používalo pro malé a lehké, většinou dvoumístné, vozíky. Původní typ používal ještě označení „A“. Mladoboleslavské „áčko“ této třídě přesně odpovídalo. Vůz byl otypován 18.ledna 1906 a slavnostně představen veřejnosti na II. Pražském autosalonu v dubnu 1906.

Pánové Laurin a Klement byli při konstrukci tohoto vozidla vedeni myšlenkou, že vůz musí být lidový, tzn. dostupný širšímu množství zákazníků, než bylo v té době běžné. Automobil byl tehdy velmi luxusní záležitostí. Nakonec se jim podařilo vytvořit velmi líbivý, elegantní a praktický vůz na vynikající technické úrovni, který si za nabízenou cenu mohly koupit spousty zákazníků.  První vůz Voiturette A je podrobně popsána pod katalogovým číslem 2 v naší sbírce. Jak se tedy lišil typ „B“ z naší sbírky od typu „A“?

Vůz má větší, čtyřmístnou, otevřenou karoserii posazenou na žebřinovém rámu, který byl vyroben z lisovaného plechu. Čtyřdobý, dvouventilový motor s rozvodem SV umístěný vpředu je konstrukčně zcela shodný se svým původním předchůdcem. Vůz má však zvětšený objem na 1 399 cm3, výkon se zvýšil ze 7 koní na 9 koní. Všechny ostatní parametry byly shodné s typem „A“, většina dílů a komponentů byla zaměnitelná. Vůz dosahoval i stejných provozních parametrů.

Díky většímu podvozku se rozšířily i možnosti jeho použití. Byla to hlavně možnost čtyřmístné karoserie a uplatnění jako dodávkový automobil. Dokonce byly vyrobeny i dva valníky. Během tří let bylo vyrobeno neskutečné množství vozů tohoto typu a to přesně 250 ks, což bylo na tehdejší dobu nevídané.

Oba typy těchto prvních automobilů se zasloužily o rozvoj motorizace a stály na počátku výroby automobilů u nás.

 

Laurin & Klement GDV

Rok výroby: 1909
Výkon:
Zdvihový objem:

Počet válců/ventilů:
Hmotnost: 

Stav: pojizdné
Katalogové číslo: 81

Řadí se mezi slavné předchůdce dnešních taxíků, jenž s dobovým názvem „drožka“ získal uznání ve všech větších městech Evropy. Firma Laurin & Klement úspěšně dodávala tato vozidla pro města jako Vídeň a Petrohrad a dle odlišností výbav byly podle těchto měst také pojmenovány modely. Úspěšně se tyto vozy prodávaly i v Japonsku.

 

 

Laurin & Klement, F

Rok výroby: 1907
Výkon:
Zdvihový objem:

Počet válců/ventilů:
Hmotnost: 

Stav: pojizdné
Katalogové číslo: 80

Tento model F byl vyroben dle přiložené kopie technického listu ze dne 17. srpna 1907 firmou Laurin & Klement jako cestovní vůz pro hraběte Alexandra Kolovrata. Ten ho používal pro běžnou denní potřebu a také pro trénink svých závodních ambicí. Nechal pro něj vyrobit a dodat (dle kopie prospektu firmy Alois Böll-Wien) velké acetylenové svítidlo „Das Acetylen Sauerstoff-Kalklicht“.