Mercedes-Benz SL 320 R129

Rok výroby:  1997
Výkon:  231 koní
Zdvihový objem:  3 199 cm3

Počet válců/ventilů:  6/4
Hmotnost:  1 775 kg

Stav:  perfektní
Katalogové číslo:  4

 

Úvod

Mercedes-Benz vyráběl automobily typu roadster od poloviny padesátých let. Předchůdci „žehličky“ bylo vícero typů, ovšem tím přímým byla generace R107.

 

Vývoj

Po Gullwingu z roku 1954 přivítal svět v šedesátých letech Pagodu, kterou následovala generace R107. Ta se proslavila jednak verzí kupé, ale zejména tím, že se dokázala ve výrobě udržet dnes už těžko myslitelných osmnáct let. Jednotlivé generace dvoumístného roadsteru měly vždy dlouhý životní cyklus, ale jednou ze zcela nejpopulárnějších a nejprodávanějších je čtvrtá generace (R129) představená na výstavišti ženevského autosalonu v roce 1989. Ta nesla jako poslední Mercedes „gullwingovské“ značení 300 SL.

Pod návrhem vozu se podepsal designér Bruno Sacco, který toužil vytvořit živoucí legendu. Do vývoje se zapojil i tehdejší ředitel společnosti Werner Niefer, jenž si k R 129 vypěstoval vřelý vztah a nazýval ho dokonce svým miláčkem. Není divu – za volantem testovacích prototypů vychytával mouchy a strávil v něm neuvěřitelné množství času a kilometrů.

 

Technické parametry

Vůz se mohl pochlubit více než dvaceti patentem chráněnými částmi, z nichž nejzajímavější se týkaly bezpečnosti dvoumístné posádky. Například vystřelovací ochranný oblouk za sedadly, který už dnes běžně otevřené vozy mají, oslavil premiéru právě v tomhle „es-elku“. Ten uměl v případě převrácení vozu vystřelit za 0,3 sekundy, aby posádce asfalt nezbrousil hlavy. Oproti předchůdci byla výrazně zvýšena torzní tuhost karoserie, která se dočkala údajně 30procentního zlepšení. Dosáhla tak stejných hodnot jako u limuzín Mercedes a vůz se bez střechy nekroutil. Diagonální vzpěry navíc zlepšovaly jízdní vlastnosti.

Mezi dalšími premiérami v sériové výrobě „žehličky“ stojí za zmínku například samonavíjecí tříbodové bezpečnostní pásy uchycené v komfortních sedadlech s pevným nosným rámem z pěti hořčíkových odlitků, která dokázala částečně pohlcovat nežádoucí síly působící na posádku při bočním nárazu.

Úvodní variantou byla motorizace 300 SL s třílitrovým řadovým šestiválcem M103, která byla zvláštní tříventilovou technikou i výkonem 190 koní při 5 700 otáčkách. Její maximální rychlost už v roce 1989 dosahovala solidních 228 km/h.

Výkonnější verze už měla tradičnější čtyřventilovou techniku, což dokládala názvem 300 SL-24. V jejím případě šlo o jednotku M104 schopnou podat až 231 koní při 6 300 otáčkách a dosáhnout 240 km/h. Pro náročnější klientelu byl v nabídce model 500 SL s motorem V8 32V (M119), jenž produkoval 326 koní při 5 500 otáčkách. Ten už musel mít omezovač rychlosti nastavený na dnes obvyklých 250 km/h.

Stále se ale nejednalo o ten pravý vrchol, třebaže výkonu málo rozhodně nebylo. Tři roky po uvedení se Mercedes předvedl verzí 600 SL se šestilitrovým motorem V12 o výkonu 394 koní při 5 200 otáček za minutu. V létě následujícího roku došlo na modernizaci, která se obtiskla ve změně značení a upuštění od třílitrů. Verzi SL 280 tak poháněl šestiválec 2,8 litru s výkonem 193 koní, variantu SL 320 3,2litrová jednotka s výkonem 231 koní. Aby toho nebylo málo, ruku k dílu přiložilo také AMG svým šestilitrovým osmiválcem, který ve verzi SL 60 AMG poskytoval 381 koní.

Facelift představený v roce 1995 na IAA ve Frankfurtu znamenal pro SL stylistické změny a lepší vybavení. Ve výbavě se objevují například xenonové výbojky v předních světlometech z „masařky“ (třídy E W210) nebo tempomat. Do modelů SL 500 a 600 byl instalován nový pětistupňový automat. Ke slabší osmiválcové šlo od té doby přiobjednat dokonce ESP, zatímco dvanáctiválec disponoval tímto elektronickým pomocníkem v základu. Krátce nato (v prosinci roku 1996) se SL dočkalo revolučního brzdového asistentu (BAS).

Poslední facelift je datován na jaro roku 1998 a nesl se ve znamení modernizace portfolia šesti- a osmiválcových motorů plus lehkých designových retuší (nová zrcátka, sedmnáctky a modifikované nárazníky). Nabídka začínala opět modelem SL 280 s 204 koňmi, pokračovala přes SL 320 s 224 koňmi a vrcholila osmiválcem v SL 500, který měl 306 koní. Chyběly tehdy jen novější šestilitrové dvanáctiválce a silnější variantu reprezentovalo stávající SL 60 AMG. O rok později se na jeho místo díky AMG nastěhovalo SL 55 AMG s V8 a výkonem 354 koní. Absolutním vrcholem portfolia však bylo brutální SL 73 AMG, jež ohromilo 525 koňmi z V12, který měl skutečně objem 7,3 litru.

V červenci 2001 sjel z linky v Brémách poslední model série R 129. Celkově Mercedes-Benz vyrobil 204.940 ks čtvrté generace SL. Nejúspěšnějším modelem byl 500 SL/SL 500 z čtyřventilovým M 119 V8 motorem. Mezi uvedením na trh a rokem 1998 bylo vyrobeno celkem 79.827 ks tohoto modelu.

 

Category: Tag: