Bugatti 44 Cabrio

Rok výroby:
Výkon: 90 koní
Zdvihový objem: 2 991 cm3

Počet válců/ventilů: 8/3
Hmotnost: 1 300 kg

Stav: perfektní
Katalogové číslo: 60

Bugatti, Typ 44, přišel v předvečer velké krize, v době, kdy se elegantní, nepříliš velká auta relativně dobře prodávala. S počtem 1095 prodaných kusů se typ 44 dokonce stal nejprodávanějším modelem továrny Bugatti. Světovou premiéru měl na Pařížském autosalonu v říjnu 1927. Kromě mnoha druhů karosérií různého původu se bylo možno na závodních tratích potkat i s odstrojenými kusy, prostě se s tímto původně cestovním vozem dalo i závodit. Poprvé tento model karosoval ve svém závodě sám Ettore Bugatti, dokonce kvůli tomu rozšířil svoji karosárnu. Našlo se skutečně hodně zákazníků, kteří po něm zatoužili.

Po technické stránce byl T44 odvozen z T28. Nahradil Bugatti T30 s relativně nevýkonným motorem. Typ 44 poháněl řadový osmiválec o objemu 3 litry zajímavé konstrukce, kdy na společnou klikovou skříň byly postaveny dva samostatné bloky, každý pro 4 válce. Pohon vačkové hřídele obstarávala královská hřídel. Vačka ovládala 24 ventilů, na každý válec 2 sací a 1 výfukový. Klikovka byla uložena v devíti jehlových ložiscích a měla roztřikovací mazání. Motor neměl kompresor, ale přesto dosahoval velmi slušného výkonu 80 koní, což pro jeho určení bohatě dostačovalo. Měl 4 stupňovou převodovku a pevné nápravy odpružené listovými pery. Brzdy byly bubnové, ovládané lanky. Maximální rychlost cestovního vozu na tu dobu byla neskutečná – 140 km/hod. Když si představíte stav tehdejších komunikací……

Na rozdíl od předešlých typů Bugatti byla 44 podstatně delší, a tak se na ni daly postavit i pohodlné karoserie pro čtyři cestující. Na stavbě těchto karoserií se podílely snad všechny v té době známé karosárny. Podle neúplných záznamů bylo v meziválečném období dovezeno do Čech asi 16 kusů tohoto modelu. Některé z nich byly karosovány i u nejprestižnější karosárny Uhlík. Na různých akcích historických vozidel jsou dnes k vidění krásné variace tohoto typu.

A zajímavý příběh tohoto typu Bugatti?

Poté, co 15. července 1928 Čeněk Junek zahynul na VC Německa na Nürburgringu, se Eliška vzdala závodění. Hledala pro sebe rozptýlení ze smutku. Napadla ji cesta na Cejlon a do Indie. Ettore Bugatti se pro ten plán nadchl: „Dám Vám na cestu tenhle výstavní kabriolet a mechanika z továrny,“ slíbil jí na autosalonu a obratem dodal osmiválcový třílitr Bugatti 44 s karoserií kabriolet (výrobní číslo 44595).

Z indické Kalkaty se malá, ale zkušená Češka vydala na 6 000 km dlouhou expedici kolem Mount Everestu k hranicím Afghánistánu. Auto muselo pobrat velké zásoby benzinu, oleje i destilované vody. Sporťák s omezenou světlou výškou dostával zabrat, z nouze mu pomáhal hlavně silný motor. V Bombaji Junková „čtyřiačtyřicítku“ prodala a jakoby mimochodem ještě stačila etablovat zastoupení Bugatti v britské kolonii Cejlon, nyní Srí Lance.

Vůz ze sbírky rodiny Samohýlů je velmi krásné dvoumístné cabrio v perfektním, provozu schopném stavu.

 

 

Category: